Jean-Ovide Decroly (1871 - 1932)

Belgický lékař a psycholog. Významná osobnost, která se prosadila na poli úzce s medicínou související. Světové proslulosti se dr. Ovide Decroly prosadil na poli speciální pedagogiky.

Jako svou profesi si zprvu vybral medicínu. Zabýval se laboratorním výzkumem působení toxinů a antitoxinů ve výživě. Věnoval se patologické anatomii, neurologii a psychiatrii a mentálním poruchám. Na klinice v Bruselu přišel do kontaktu s dětmi, které byly tehdy nazývány nenormálními nebo zaostalými. MUDr. Decroly ovšem upřednostňoval název anomální. Mezi těmito dětmi brzy pochopil, že se musí dát na dráhu psychologa a pedagoga. Své lékařské poznatky tedy úzce propojil s pedagogickou činností.

Roku 1901 přijal do svého domu 25 svěřenců a vytvořil tak svůj první Ústav speciálního vyučování pro opožděné a úchylné. O devět let později se s rodinou a svěřenci přestěhoval na venkov, aby děti mohl vychovávat v souladu s přírodou. Do popředí stavěl názorné vyučování, nazval to „učení se životem pro život". Na stejném principu zakládala svou pedagogiku i Maria Montessori. Tato Decrolyho metoda se lépe projevovala u mladších žáků. Ze začátku byla u řady rodičů zatracována, ale později ji přijali velmi kladně.

V této době začal dr. Decroly rozvíjet svou psychologickou pedagogiku pro děti se speciálním vzděláváním.Výzkumy dokazují, že jeho svěřenci byli daleko vzdělanější než děti z ostatních speciálních škol.

Tvrdil, že co je dobré a efektivní pro výchovu duševně postižených dětí, musí být stejně vhodné a ještě účinnější pro výchovu zdravých dětí.

Při své pedagogické činnosti pokračoval i nadále v psychologických, psychometrických, psychogenetických a psychopatologických výzkumech. Na výzkumech a v práci s dětmi pokračoval až do své náhlé smrti v roce 1932.

Po Decrolově smrti vznikaly další školy s jeho pedagogikou, především to bylo v Belgii, Francii a Jižní a Střední Americe. Příkladem školy, která z jeho pedagogiky vycházela, je Ecole–Ouverte v belgickém městě Ohain.

Není autorem mnoha publikací, ale ty, které vydal, okamžitě zajistily jeho slávu. Svými následovníky je brán jako jeden ze zakladatelů nových výukových metod. Jak již bylo řečeno, hlavním cílem Ovida Decrolyho bylo sjednotit výuku, která byla do té doby rozčleněna do různých disciplín a jednotlivé části nebyly provázané. Hledal tedy výukové prostředky, které zajistily logickou návaznost jednotlivých vědních oborů. Za pomoci svých spolupracovníků, manželky a svých svěřených dětí dokázal hodně změnit a přiblížit se ke svému ideálu pedagogiky.

Jean Ovide - Decroly vytvořil školu, která respektuje dítě a jeho věk. Jednotlivé činnosti na sebe logicky navazují a připravuje děti na reálný život. Nedílnou součástí Decrolyho tématické výuky je hra a podnětné prostředí. Patří do skupiny pedagogických teoretiků, kteří od lékařské praxe, kdy se zabývali především různými dětskými poruchami, přešli k výchově dětí.

Jeho významným počinem bylo to, že zdokonalil metodu globálního čtení a psaní. Výuka čtení je založena na rozkladu celých vět na slova a následně na hlásky. Co se týče psaní, jedná se o takzvané opisování. Dítě opisuje grafické vizuální obrazy tak, jako napodobuje kresbu. K běžnému písmu dospívá žák bez speciálních cvičení.

Na základě této vyučovací metody vznikl Slabikář pro dospělé. Učí se s ním číst dospělí žáci ve středních školách a odborných učilištích Euroinstitut. Dosud se globální čtení a jeho učebnice soustředily zejména na mentálně postižené děti. Technika je však velmi vhodná u negramotných dospělých. Odpadá problematické osvojování slabikové, hláskové a písmenkové stavby vět. Základem výuky čtení v tomto slabikáři je postup od celku k jednotlivým částem slova. Čím byl pro českou pedagogiku Komenský a pro speciální pedagogiku u nás Bakule, tím je pro belgičany dr. Decroly.